Vyprávění o výpravě na Jadranské moře
Nápad na jachetní výpravu vynikl na jaře na mužské skupině "Mužinci", akci vedené v duchu Procesově Orientované Psychoterapie (POP) Ivanem Verným.
Plánovaný program byl následující:
1. získat kapitánský průkaz a alespoň fragment potřebných znalostí
2. jachtit samostatně na pronajaté jachtě
Na těchto stránkách je stručný deník a odkazy na fotky z naší výpravy 14.9.-28.9.2002.
OBRÁZKY
Vybrané obrázky s komentářem, zmenšené na 640x480 bodů kvůli rychlosti
Vybrané obrázky s komentářem, v plné velikosti 1024x768 bodů
Mapy
Od severu k jihu (mají kolem 100kB každá a otvírají se v samostatných oknech)
Biograd, Pašman, Kornati, Murter
DENÍK
Sobota
Po noční cestě jsme dorazili do maríny Solaris blízko Šibeniku. Nalodili jsme se a podnikli první krátkou plavbu. (Vodice a zpět) Dokud s náma byl Zdeněk, hlady jsme rozhodně netrpěli. Po pravdě jsme někteří měli co dělat, abychom ty záplavy jídla ve zdraví zažili.
Neděle
První kotvení a noc mimo marínu (zátoka Sv Nikola na ostrově Murter). Západ slunce na ostrově.
Pondělí
Plavba zpět do maríny, cestou koupání, potápění a focení, večer lukulské hody v místní nicmoc hospůdce.
Úterý
Opakování teorie, složení zkoušek, krátká projížďka, noc v maríně Solaris. Zdeněk pomáhal opravovat (no, vlastně to opravil sám) pumpu a uvolněnýho chcípáka.
Středa
Slavnostní předání kapitánských průkazů, nakládání zásob, odjezd na třídenní plavbu.
Noc na ostrově Žirje v zátoce Mikavica. Stihli jsme západ slunce z vrcholu ostrova. Parkujeme na kotvě, zadek vyvázán ke břehu. Vedlejší molo je obsazeno českým katamaranem plným pirátsky vyhlížejících chlapů.
Čtvrtek
Ráno po obligátních vločkách oslavil Zdeněk narozeniny.
Druhou noc jsme tuším spali zase zpátky na Žirje, řekl bych že v zátoce Koromašna. Všichni až na mě odešli do nedaleké vesnice, kde jim paní v natáčkách připravila rybu. Já byl na procházce lesíkem s hebkým kobercem trávy na zemi a
Pátek
Odpoledne procházka po Tribuni, večer "domů" do Solarisu a poslední noc na jachtě SAS39.
Sobota
Balíme, loučíme se, Zdeněk Sklenář odjíždí za prací, Marek s Gabčou domů na Tenerife a zbytek (Já, Zdenda, Jaroušek a Čestmír) míříme do Sukošanu, kde na nás čeká zánovní Oceanis 331 a plavčík Vladimír.
Po převzetí lodi od krásné majitelky Maji, odrážíme na první samostatnou plavbu. Loď je celá krásná a elegantní, má windmetr, který ukazuje směr a sílu větru, rychlo-hloubkoměr, který jsme si museli trochu zkalibrovat ale pak fungoval bezvadně, a velkou GPS s mapou, kterou jsme nedostali protože jí zákazníci ztrácí. Na pěkném větru jsme svižně dorazili do protilehlé zátoky Kukljica na ostrově Ugljan. Je to přístav, za kotvení u mola chtějí 120 kun. Vracíme se raději na noc do Sukošanu.
Neděle
Kolem desáté vyrážíme. U mola spol. Navigo jsme už zůstali skoro poslední. Docela pěkně to funí, proplouváme Prolaz Ždrelac a míříme přímo na jih k souostroví Kornati. U majáku jsme udělali hodiny, protože jsme pomalu přehodili a ztratili rychlost. Situaci, né moc příjemnou, řeší motor. Inu, učený z nebe nespad. V té době už k nám dorazil motorák s kamarádem Jirkou. V zátoce L. Proversa se řadíme do zákrytu bílých náměrových patníků a prosmyknem se úžinou do zátoky Katina. Kotvíme vyvázáni zády k molu, předek na mooringovém laně. Vedle kotví další češi, dorazila ještě chorvatská jachta se zkušeně vyhlížejícím kapitánem.- Celé se nám to jeví docela bezpečné a chystáme se přenocovat. Stařenka, která žije v přilehlém baráčku-hospodě má ale jiné zkušenosti. Varuje nás před vlnami vysoko nad molem, větrem, který je desetkrát silnější, než ten současný a bouří, která se blíží. Uznáváme, že už asi lecos viděla a když i otrlý Chorvat zavelel k ústupu, rychle zvedáme kotvy a spěcháme do blízké zátoky Mala Proversa, která je patrně lépe chráněná. Krom toho je tu plno bójí na přivázání. Bouře se nakonec nekonala, poblíž kotví ještě několik lodí. Ústupová cesta - marína na ostrově Žut, nebo zátoka Telaščica.
Pondělí
Po klidné noci jedeme deštivou projížďkou zátokou Telaščica, v půlce otáčíme - kurs Kornati. Na moři (už neprší) to krásně vlní, k malé radosti nejnovějšího člena posádky Vladimíra. Na pirátském ostrově Mana se zdržíme, vylezeme na vysoký útes nad mořem s výhledem na Kornati, koupem se, jíme a opalujem. S jižním větrem 10knt projíždíme Kornatski kanál k ostrovu a zátoce Lavsa. Je tu jaksi neprůhledná voda a pomalu se stmívá. taktak stačíme najít na dně schované betonové kvádry a přivázat se k nim provazem. Je jich tam nejmíň pět napříč zátokou a jsou svázaný řetězem. Zátoka je narvaná loděma, spousta z nově příchozích to vzdává a odplouvá do večerního šera neznámo kam. Noc je téměř bez větru (N, NE 5knt). Ústupová cesta - marína Piškera.
Úterý
Bezvětří pokračuje, po marném pokusu o plachtění na otevřeném moři startujeme motor a ten nás dotlačí k ostrovu Murter. Parkujeme v naší známé zátoce svatého Mikuláše zadkem k molu. Při náznaku blížící se bouře nadvakrát překotvujeme - vyvážíme kotvu a couváme. Napoprvé jsme to docela přehnali, řetěz došel nejmíň dvacet metrů od břehu. Místní rybář se chytá za hlavu a lomí rukama. Buď takový trouby eště neviděl, nebo se bojí o nějaký sítě. Bouře se nekoná, v noci je skoro bezvětří. Ústupová cesta - marína Jezera.
Středa
Většinou padnem brzo po setmění, taktak se držím do večerní předpovědi počasí ve 21:45. Ráno stíhám fotit východ slunce. Plujeme na výlet na nafukovacím člunu - vykoupat se k majáku na nedalekém útesu. Během cahtání se náhle zvedá vítr a rybář v bárce nás nabádá k návratu. Sám se taky dekuje, stejně jako ostatní rybářský čluny. Zvedá se bora, rychle nastupující vítr z pevniny. Stihneme se vrátit v pohodě, bora se spokojila s mírnou rychlostí 10 uzlů. Rychle snídáme a vyrážíme na moře, chvíli to funí příjemných 15, ale pak se vítr změnil ve vánek. Jedeme na sever kolem ostrova Pašman, opalujem se, spíme, pozorujem delfíny a akrobatící letadlo. K obědu je pro změnu rajčatový salát. Dlouho se blížící bouře (Čestmír vypadá jako kapitán Nemo že ?) nás nakonec dostihla asi čtyři míle před průlivem Ždrelac, nad kterým jsme se chtěli schovat. Silný severní vítr kolem 35 uzlů, déšť, kroupy a velké (alespoň pro nás) vlny - vše začalo naráz. Podařilo se nám smotat plachty v celku a s větrem a vlnami šikmo v zádech ujíždíme na motor zpět do osm mil vzdálené zátoky Landin. Udržet směr ve vlnách, které vás předbíhají není jednoduchý, asi jsme měli rozbalit kousek kosatky. Bouře poslušně odezněla během hodiny, přesně podle teoretických předpokladů. Byli jsme už jen kousek před kýženou zátokou! Po bouři nás sluníčko zdraví duhou. V noci fouká severní vítr až 15knt, dle předpovědi. Venku na moři to bude asi víc. Zátoka je chráněná a loť jsme dobře zakotvili v 10 metrech hloubky - ani se nehne. Zítra má foukat bora do 20 uzlů - už se těšíme. Ústupovou cestu - nemáme (snad Žut, nebo Vrgada).
Čtvrtek
Po chvilce plavby si všimneme natrženého švu na kosatce. Smotáme jí trochu a je rozhodnuto přenocovat v přístavu, kde se dá zajistit oprava. Projíždíme Ždrelac a míříme zpět po druhé straně Pašmanu - do Biogradu pri moru. V maríně Kornati kotvíme vedle OBROVSKÉHO katamaranu a malé plachetničky, hostíme návštěvu a večer v městečku pojídáme super vynikající mořské lahůdky v nevábně vyhlížející restauraci. Nejlepší byl tuňák!
Pátek
Ráno platíme 30 Eur za marínu a po delším shánění dostaneme tu správnou nit na plachty zadarmo od místního plachtařského mistra. Odplouváme hledat závětrné místo (zvedá se slušný vítr) a je to malebná zátoka Triluke. Navíc kolem kotví jachty plný krásnejch (určitě - kdo to má na tu dálku poznat) ženckejch. Opravu kluci zmákli na jedničku. Je jasno, vítr fouká a my plujeme zase pod plnýma plachtama. Na noc hlásí silné poryvy (40knt) a Ždrelac je nejbližší vhodné místo od naší Sukošanské maríny. Pánev mezi ostrovy má konstantní hloubku 2.5m a kotví se tam výborně. Je poslední večer, dojídáme zbytky zásob, a nikdo už nemá náladu na hospodu v nedaleké Kukljici. Ústupová cesta - Sukošan.
Sobota
Kotvu vytahujeme ještě za tmy (loď musí být v devět prázdná) a vyrážíme na poslední plavbu. Domů, do Sukošanské maríny Dalmacia. Bez problémů předáváme loť a po krátké zastávce v Zadaru se přesunujeme do Čech.
Zapsal Luděk 1. října 2002